Finančně zajištěným se žádný člověk nerodí. Tím se stává až v průběhu života. A i když je u někoho už od plenek jasné, jak na tom finančně bude, podle toho, do jakého prostředí se narodil, na svět přicházíme všichni s holou řití. V přeneseném smyslu slova i doslova. Ovšem je skutečností, že by tomu tak po celý náš následující život být nemělo. Že bychom neměli být chudí jako ta kostelní myš. Měli bychom se snažit, abychom si zajistili dostatečné finanční příjmy, z nichž by se dalo slušně žít.
Ovšem dostatečné finanční prostředky má jenom ten, kdo si je zvládne nějak vydělat. A to není rozhodně formalita. To, že si někdo sežene nějakou práci, ještě vůbec neznamená, že si tam vydělá dost na to, aby pak mohl se svými příjmy žít na dostatečně vysoké úrovni. Někdy ani příjmy těch nejpilnějších lidí na dost důstojný život nestačí. A tak se žije, dokud peníze člověku stačí. A když pak stačit přestanou, dojde obvykle i na půjčky. Které ale nejsou ničím jistým. Když někdo o půjčku požádá, může ji sice dostat, ale také nemusí. Je jenom na něm, zda dokáže přesvědčit oslovený finanční ústav o své schopnosti si půjčku nejen vzít, ale také ji patřičně splatit.
A jak se přesvědčuje o tom, že člověk vypůjčené peníze zase vrátí? U většiny půjček doložením dostatečně vysokých příjmů a čistými registry dlužníků. V čemž se liší snad jedině nebankovní hypotéka, u které na tom zase až tak moc nesejde a hlavní je, zda se člověk zaručí za splácení zástavou nemovitosti.
Takže by si každý, kdo si chce půjčit, měl vybrat takovou nabídku, u které dokáže obstát. Aby se jeho žádání o půjčku nezměnilo v marnou snahu. Protože jedině tehdy, když si člověk vybere dostupnou a dost výhodnou půjčku, má tento i jistotu, že zvládne svůj život i ve složitých časech nedostatku, kdy je půjčka to jediné, co může leckoho spasit před nedostatkem čehokoliv.